Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příběh korálků

Nejstarší nálezy skleněných nádob jsou skoro 5000 let staré a ze stejné doby je i nejstarší perla ze skla, která byla nalezena v Thébách v Egyptě. V našich zemích bylo sklo známo již v prehistorické době bronzové a to na jižní Moravě a na západním Slovensku.

Základem perly (korálku) vždy bylo a bude vysoce kvalitní sklo. Jeho výrobu zahájili v Turnově bratři Fierové, kteří své umění obohatili učením v benátských sklárnách. Přidali ale něco ze svého a dodnes se využívá jejich novinka - tažení vyrobeného skla do skleněných tyčí, které stávají polotovarem pro další tvorbu. Namísto tedy obvyklého odlévání skla do formiček, zavedli mačkání skleněné suroviny mačkárenskými kleštěmi. Odmáčknutým skleněným korálkům se zároveň vytvořila dírka potřebná pro navlečení korálku, a tento další polotovar se dále zpracovával. Různé povrchové úpravy korálků se postupně vyvíjely. Od prostého omílání, aby byl korálek hladký, se přes broušení došlo až ke složitým povrchovým úpravám dneška, jako je listrování, irizování, chemické matování, stříkání hydroglazurou či nanášení lakových barev.

Dnes jsou výrobou korálků nejproslulejší severní Čechy a návštěva jejich prodejen nejedné korálkové duši způsobuje zdravotní problémy :o)

V současnosti je již nabídka korálků dosti široká.

Ty nejlevnější rokajl (tzv. benátská perle – rocailles) se začal vyrábět v roce 1887. Většinou se prodává v sáčcích nebo ve zkumavkách podle velikosti a barev, kterých je opravdu veliká škála, nebo ve směsích. Česká republika je největším světovým výrobcem rokajlu a stovky tun drobných skleněných perliček míří ročně do celého světa hlavně pro průmysl nášivek, a jen zlomek míří do hobby obchodů.  
Rocail se po chvíli může zdát jako obyčejný a proto jsou nyní žádané i broušené, mačkané nebo přímo ručně vinuté perle (tzv. lampové perle).

Broušené korálky různých tvarů se v Čechách vyrábějí ve dvou kvalitativně odlišných formách: jako tzv. ohňovky (fire polished beads), které jsou strojovně mačkané, broušené a v "ohni" leštěné. Oheň se dnes nahrazuje elektrickou pecí. Poznávací znamení ohňovek jsou zakulacené hrany právě tím, jak prošly žárem v peci. Druhá skupina broušených korálků jsou tzv. MC-perle (machinery cut beads). Jsou podstatně dražší, protože jsou vyráběny z daleko kvalitnlějšího skla a technologie výroby je náročnější. Po strojovém odmačknutí, jsou strojově broušené a leštěné po ploškách. Zářivá krása těchto korálků vede k jejich označení jako "crystal beads".

Ručně vinuté perle mají v Čechách dlouhou tradici. Tradiční technologie výroby spočívá v tom, že perle je ručně vinutá u sklářského kahanu tepelnou formou. Při vytváření perle se používají různé barvy skla v tyčinkách, vkládá se zlato a stříbro v plátcích a korálek se pak u sklářského kahanu vytvaruje dle přání. Četnost tvarů a barev je téměř neomezená. Každá vinutá perle je svým způsobem originál – to se také může odrazit na ceně. Perličky se dají koupit po jednotlivých kusech a povedený kousek se může pěkně prodražit” (na korálek :o)

Mačkané korálky se vyrábějí taktéž u sklářského kahanu a jejich výroba je podobná jako u vinutých perlí, ale většinou se nevkládají drahé pláty, a tak je korálek jednodušší na výrobu a dosahuje nižší ceny než podobně vinutá perlička.

Nejsou jen korálky ze skla, ale i z jiných materiálů než je sklo, které je ovšem nejznáměnjší. Např. keramické, existují i korálky umělohmotné, ale dle mého ve výsledném efektu nijak zvlášť nevynikají. Nesmím zapomenout na korálky z přírodnin - korálky z kostí či rohů, perletě, mušličky (malé provrtané nebo různě řezané plátky z větších mušlí), také se objevují lakovaná semínka exotických rostlin. A samozřejmě kameny – ať se jedná o zadrátkovaný oblázek nebo úlomky drahých kamenů.

Na ukázku výroby korálků se můžete zajet podívat do Pěnčína, je to tam moc pěkné: 
http://www.vapen.cz/domains/vapen.cz/prohlidka



Čerpáno: internet, odkaz viz výše, a paměť


9.11.  - právě jsem objevila další fajn odkaz o historii korálků - trochu jiné pojetí :o)

http://www.indiancorral.cz/htm/koralky_obchod.htm
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář